logo EU

Projekt „Podpora sociálně-právní ochrany dětí na Krajském úřadě Jihomoravského kraje II“ (reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0./15_007/0003048) je spolufinancován Evropskou unií a je součástí Operačního programu Zaměstnanost.

Publikováno:

Osvojení

Osvojení jako forma náhradní rodinné péče je upravena v NOZ, řízení o osvojení je upraveno samostatně v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Osvojením se nově rozumí přijetí cizí osoby za vlastní, a jeho předpokladem je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem jako mezi rodičem a dítětem. Osvojitel nabývá vůči dítěti všechna práva a povinnosti rodiče. Osvojit lze jak dítě nezletilé, které nenabylo plné svéprávnosti, tak nově i osobu zletilou.

 

Kdo se může stát osvojitelem?

Osvojitelem se může stát pouze osoba zletilá a svéprávná, která svými osobnostními vlastnostmi a způsobem života zaručuje, že pro osvojované dítě bude dobrým rodičem. Preferuje se model úplné rodiny. Osvojiteli se mohou stát manželé, jeden z manželů, výjimečně i jiná osoba. V takovém případě soud současně rozhodne tom, že z matriky vypustí zápis o druhém rodiči. Osvojuje-li osoba, která je sama již rodičem, musí soud posoudit, není-li osvojení v rozporu se zájmy dětí v rodině osvojitele. Společné osvojení druhem a družkou možné není, stejně je tomu tak u párů stejného pohlaví, ať už žijících ve volném svazku či v registrovaném partnerství.

 

Věkový rozdíl mezi osvojiteli a dítětem by měl odpovídat rozdílu obvyklému mezi dětmi a rodiči, neměl by být menší než šestnáct let. Horní věková hranice není pro možnost stát se osvojitelem stanovena.

 

Zdravotní stav osvojitele nesmí omezovat či snižovat jeho výchovné a pečovatelské předpoklady. Osvojení je zakázáno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. V případě náhradního mateřství je osvojení dovoleno. (Novotná, 2014, č. 5., s. 2)

 

Souhlas rodičů s osvojením

K osvojení dítěte je třeba souhlasu jeho rodiče. Tento souhlas se dává osobním prohlášením vůči soudu. Souhlasu rodiče s osvojením je třeba i tehdy, nenabyl-li plné svéprávnosti. Rodič, který nedosáhl šestnácti let věku, nemůže souhlas s osvojením dítěte dát. Není možné, aby za rodiče, který nenabyl plné svéprávnosti, jednal ve věci souhlasu jeho opatrovník. Matka může dát souhlas nejdříve šest týdnů po porodu, zatímco otec může dát souhlas s osvojením dítěte dříve, kdykoliv po jeho narození.

 

Pokud nedojde k osvojení dítěte do šesti let ode dne dání souhlasu, pozbude souhlas účinnosti.  

 

Souhlas může rodič odvolat po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy jej před soudem dal v případě, že,

  • dítě nebylo předáno do péče osvojitele před osvojením,
  • soud na návrh rodičů rozhodne, že dítě má být vydáno tomu, komu bylo svěřeno do péče, protože je v souladu se zájmy dítěte, aby bylo se svými rodiči.

Ve kterých případech není potřeba souhlasu rodiče s osvojením?

  • Uplynutím tříměsíční doby, během které mohou rodiče svůj souhlas odvolat, dochází k pozastavení výkonu práv a povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti.
  • rodič byl zbaven rodičovské odpovědnosti a současně i práva dát souhlas s osvojením,
  • rodič není schopen svou vůli projevit či rozpoznat následky tohoto jednání nebo je ovládnout,
  • rodič je neznámého pobytu a nedaří se zjistit, kde se zdržuje.

Nezájem rodičů

V případě, že rodič o dítě zjevně nemá zájem, tzn. že o něj neprojevuje soustavně opravdový zájem, porušuje své povinnosti, a není k osvojení dítěte třeba jeho souhlasu. Jedná se o tzv. zjevný nezájem. Ten musí trvat alespoň tři měsíce od posledního opravdového zájmu. Rodič musí být orgánem sociálně-právní ochrany dětí poučen o možných důsledcích a od tohoto poučení musí uplynout další tři měsíce. Orgán sociálně-právní ochrany dětí je povinen rodiči poskytnout poradenství a pomoc.

 

Pokud soud rozhodne, že k osvojení dítěte není potřeba souhlasu rodiče, je k osvojení potřeba souhlasu opatrovníka. Ten ho nedá dříve, než zjistí, má-li dítě příbuzné, kteří mají zájem o něj pečovat. Soud následně dítě svěří do péče příbuzného, pokud je to v zájmu dítěte a je zjevné, že tato osoba je schopna péči o dítě zajistit.

Souhlas dítěte s osvojením

Osobního souhlasu dítěte je třeba, dosáhlo-li osvojované dítě věku dvanácti let. Dříve než se osvojované dítě vyjádří, soud jej řádně poučí o účelu, obsahu a důsledcích souhlasu s osvojením. Výjimku tvoří situace, kdy dítě není schopno důsledky souhlasu posoudit. U mladšího dítěte dává souhlas k tomu soudem určený opatrovník. Zpravidla jím bývá jmenován orgán sociálně-právní ochrany dětí. Dítě může svůj souhlas odvolat až do rozhodnutí soudu o jeho osvojení.

 

Péče budoucích osvojitelů a péče před osvojením

Ihned po té, kdy oba rodiče dali souhlas s osvojením, je možné dítě předat do péče budoucích osvojitelů. Rodiče mohou souhlasit také s tím, že dítě bude předáno osvojiteli do péče i dříve, ihned jakmile to dovolí jeho zdravotní stav.

 

Péče o dítě před uplynutím tří měsíců ode dne udělení souhlasu není péčí před osvojením, mluvíme o tzv. péči budoucího osvojitele. O formě této péče rozhoduje soud. Ten, komu bylo dítě předáno do péče, má pouze právo a povinnost o dítě osobně pečovat. Rodičovská práva náleží beze změny biologickým rodičům. Pečující osoba musí být po tuto dobu připravena, dojde-li u rodičů ke změně okolností, jim dítě opět předat.

 

Po uplynutí tří měsíců ode dne udělení souhlasu rodiče s osvojením, se mu pozastavuje výkon práv a povinností, které vyplývají z rodičovské odpovědnosti, dítěti je soudem jmenován poručník a dítě může být předáno osvojiteli do tzv. péče před osvojením.

 

Soud než rozhodne o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením, provádí šetření o vzájemné vhodnosti dítěte a osvojitele.

Zaměřuje se zejména na:

  • zdravotní stav osvojitele, jeho osobnost, sociální prostředí, bydlení a domácnost, schopnost osvojitele péče o dítě, motivaci k osvojení,
  • osobnost a zdravotní stav dítěte, prostředí, ze kterého dítě pochází, i jeho statusová práva,
  • etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte a osvojitele,
  • dobu, po kterou dítě bylo v péči osvojitele. (Novotná, 2014, č. 5., s. 5).

Dítě nelze osvojit

Podá-li osoba, která tvrdí, že je příbuzným dítěte, návrh na svěření dítěte do jeho péče, musí se soud zabývat nejprve tímto návrhem a nemůže rozhodnout o osvojení dítěte. Stejně tak platí, že podá-li muž, který tvrdí, že je otcem dítěte, návrh soudu na určení otcovství, nelze o osvojení rozhodnout před rozhodnutím o návrhu na určení otcovství.

Následky osvojení

V důsledku osvojení dítě získává příjmení osvojitelů. NOZ řeší i situace, kdy starší osvojované dítě nechce své příjmení měnit. Soud proto rozhodne, že osvojenec bude ke svému příjmení připojovat i příjmení osvojitele.

 

Nově NOZ ukládá osvojiteli povinnost informovat osvojence o jeho osvojení nejpozději do zahájení školní docházky.

 

Utajení osvojení

Osvojitel či osvojenec může navrhnout soudu, aby rozhodl o utajení osvojení před rodinou dítěte. Tuto možnost má i biologický rodič.

 

Dohled nad úspěšností osvojením

Osvojitelům je možné v souvislosti s péčí o dítě poskytovat pomoc či poradenství. V odůvodněných případech může soud rozhodnout o stanovení dohledu nad úspěšností osvojení na dobu nezbytně nutnou, jejíž délku zároveň určí.

Zrušení osvojení

Soud může z podstatných důvodů osvojení zrušit. Osvojení však zrušit nelze po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. Zrušením osvojení se obnovuje předchozí příbuzenský poměr. Majetková práva a povinnosti osvojence vzniklé před tím, než bylo osvojení zrušeno, nejsou však dotčeny. Osvojenec může být osvojen znovu.