DOPORUČENÍ VEŘEJNÉ OCHRÁNKYNĚ PRÁV PRO OSPOD
(1) Procesní aktivita orgánů sociálně-právní ochrany dětí (dále také „OSPOD“) jako kolizního opatrovníka při zastupování dítěte v soudním řízení
Vystupuje-li OSPOD jako kolizní opatrovník dítěte v řízení před soudem, s jehož závěry nesouhlasí, musí využít svého práva se proti soudnímu rozhodnutí odvolat. Pokud tak neučiní, nesmí se jednat o projev opomenutí či pasivity kolizního opatrovníka, nýbrž o vyhodnocení situace, které má oporu ve vedené spisové dokumentaci.
OSPOD nesmí zůstat pasivní, je-li soud v rámci řízení o nařízení ústavní výchovy dítěte nečinný, a dítě v důsledku takového jednání setrvává v ZDVOP na základě mechanicky prodlužovaných předběžných opatření či cyklení jiných právních titulů. OSPOD by měl využít svého práva podat stížnost na průtahy v soudním řízení či podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
MPSV se ztotožňuje s názorem VOP, že OSPOD často nevyužívá svých procesních oprávnění. Za systémové řešení pak MPSV vnímá oddělení výkonu veřejného opatrovnictví a veřejného poručnictví od role OSPOD jako veřejnoprávní ochrany dítěte. Za tím účelem již MPSV zahájilo debatu s Ministerstvem spravedlnosti. Ministerstva k debatě přizvala také zástupce Kanceláře veřejného ochránce práv.
(2) Ukončení pobytu dítěte v ZDVOP v případě jeho dlouhodobého pobytu mimo zařízení u osoby, která je ochotná a schopná je převzít do péče
Povinností OSPOD je podat soudu návrh na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do ZDVOP v případě, že pominuly důvody k pobytu dítěte v zařízení. Důvodem pro podání takového návrhu je i situace, kdy dítě opakovaně pobývá mimo zařízení u příbuzné osoby či osoby blízké, která je ochotna převzít je do dlouhodobé péče. Povinnost podat soudu podnět k zahájení řízení má ze zákona také ZDVOP.
MPSV uvedlo, že s daným názorem souhlasí. Doplnilo však, že pouze v případech, kdy jde o svěření dítěte do péče některému z jeho příbuzných nebo osob blízkých jemu nebo jeho rodině. MPSV dále upozornilo, že v ostatních případech by považovalo situaci za obcházení zákonné úpravy procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.
MPSV také podotklo, že návrh na svěření dítěte do péče si musí podat sama osoba, která o svěření dítěte do péče žádá. S tím VOP souhlasí. Nepovažuje však za nezbytné to v doporučení zdůrazňovat.
(3) Povinnost OSPOD vyhodnocovat, zda není vhodné dítěti zprostředkovat některou z forem náhradní rodinné péče
Je povinností OSPOD pravidelně vyhodnocovat, zda dítě umístěné v ZDVOP není vhodné pro zprostředkování pěstounské péče či osvojení, nebylo-li již do evidence dětí vhodných pro zprostředkování těchto typů péče zařazeno.
MPSV v této souvislosti doplnilo, že „nezbytnou podmínkou pro zařazení dítěte do evidence za účelem zprostředkování některé formy náhradní rodinné péče, typicky pěstounské péče, není soudní rozhodnutí, jímž bylo dítě odděleno od svých rodičů a umístěno do náhradní péče zařízení“.